Sestava

Andrej Gajdoš, Dominik Ondič – Jan Černý, Tom Hozman, Michal Kačo, Patrik Kroupa, Sebastian Molovčák, Daniel Němeček, Radim Přikryl, Sára Pustějovská, Martin Somr, Jáchym Škultety, Tomáš Stýblo, Tobias Švarc

Výsledky

Fbc ČD Cargo Šternberk – SK K2 Prostějov 11:3
SK K2 Prostějov – FBC Mohelnice U11 3:3
SK K2 Prostějov – FBC Tornáda Lutín 6:6
FBC Traweko Lipník – SK K2 Prostějov 3:5

komentář trenéra Martina Černého

Turnaj v Lipníku by se dal shrnout parafrázovanou větou klasika: „Tuček, Šlajs. Stejné chyby, stejné známky“. Opakují se nám neustále stejné problémy – nedodržování pokynů, nesoustředění se, řešení všeho jiného než florbalu a podcenění soupeře. Na druhou stranu je ale třeba poznamenat, že opakujeme i dobré výkony a povedené věci.

Poprvé v sezóně to vypadalo, že konečně pojedeme kompletní. S výpomocí šikovných elévů jsme měli plán hrát na 3 útoky a 2 obrany. Přes Vánoce všichni vyléčili nemoci a byli natěšení na turnaj. Ale tak jednoduché to zase nebylo. V noci před zápasem odpadl jeden hráč s horečkou a po odehrání prvního zápasu druhý hráč se zraněnou nohou. Sestavu a herní rozestavení jsme tedy měnili několikrát.

Úvodní zápas se Šternberkem připomínal několik již dříve odehraných zápasů. Přes poctivou rozcvičku, přípravu v kabině a namotivování se jsme zaspali začátek. První gól po 9 sekundách byl jen a jen o tom, že hráči místo hry a nasazení koukali, kdo jiný to za ně odehraje. Minimálně 8 dalších gólů jsme dostali z chyby, kdy hráč nevystoupil proti střelci. A jelikož první pětka Šternberku byli šikovní kluci s velkou chutí střílet, dali jsme jim zápas jako „na stříbrném podnose“.

Naštěstí jsme si připomínky z pozápasového rozhovoru o vystupování proti střelci a pečlivé obraně vzali k srdci. Probudili jsme se z letargie a začali makat. Mohelnice měla lepší mužstvo. Prohrávali jsme 3:1. Ale náš tým zabojoval a důrazem v soubojích, tlakem před brankou a obětavostí v obraně srovnal na 3:3. Jako už pravidelně jsme si vzali time out na vydechnutí a srovnání divoké hry. Nemusel jsem ani pokládat naši oblíbenou otázku. Tým rovnou křičel, že nechce remízu, že chce vítězství. Vletěli jsme na hřiště a soupeř měl co dělat, aby remízu uhájil. Roztočili jsme je jako na kolotoči. Bohužel, vítězná branka nám tam nepadla. Jako velmi pozitivní hodnotím vůli týmu zvítězit a bojovnost. Je skvělé, že to není výjimečná záležitost, ale že se k takovému výkonu dokážeme dostat opakovaně.

Třetí zápas byl úplně to samé. Akorát v obráceném gardu. Zachovali jsme si nasazení z předchozího zápasu a během první poloviny vedli 4:1. Soupeře jsme k ničemu nepouštěli a branek v jeho síti mohlo být daleko více. V druhé polovině jsme ale místo florbalu řešili nepísknuté fauly, pošťuchování, výroky rozhodčího, tečovaný míček, …, z čehož vyplynulo nesoustředění se na hru. Lacinými, a hlavně zbytečnými, góly jsme dostali soupeře do zápasu. Úplně jsme ho „posadili na koně“, který nás válcoval. Bezpodmínečný time out měl za cíl jediné, uklidnit se. Myslet jen na florbal. Už to vypadalo, že jsme zpátky. Hned v prvním střídání po time outu jsme dali gól na 6:5. Bohužel, soupeři jsme předchozím vývojem vlili do žil neskutečnou energii. V následujícím střídání jsme gól zase dostali a po zbytek zápasu jsme se tentokrát o remízu strachovali my. Podržel nás naštěstí gólman. Neskutečným zákrokem, po kterém ho podezřívám, že má něco společného s chobotnicí a nemá jen 4 končetiny, zabránil gólu pár sekund před koncem.

Poslední zápas měl v sobě nešvar podcenění soupeře. Snadno jsme dali 2 branky a soupeře přehrávali ve všem. Míček byl většinou na našich holích. U některých hráčů to ale způsobilo, že si mysleli, že vše půjde samo, že není třeba se vracet do obrany, dohrávat souboje, … A hra se proměnila. Tentokrát jsme si time out vzali již v první polovině a vybraným hráčům jsem musel velmi důrazně připomenout, co se od nich čeká, a že mají okamžitě „slézt z hrušky“. Oceňuji, že hráči dokázali tuhle výtku přijmout a vrátili se do bojovného nastavení. Je jim to ke cti. Jen by bylo dobré, aby se tenhle zlozvyk již nikdy jindy neobjevil. Mohl by také skončit tím, že takový hráč nebude mít příště v nominaci místo. Kontrolované vítězství bylo odměnou pro všechny. A tým si ho užil velkou oslavou.

Družstvo potřebuje zapracovat na nešvarech. Protože, když je odstraní, a zachová si ty pozitivní věci, dokáže toho mnohem více. Pojďme tedy na to – trénovat, trénovat, trénovat.