Dnes to bude první zástupce z řad žen, dlouholetá trenérka ženského týmu a mládeže, nejproduktivnější hráčka historie klubu, která v našem dresu stihla nastoupit do 155 utkání, ve kterých nastřádala skvělých 249 kanadských bodů za 165 gólů a 84 asistencí, navíc ještě na dvě sezony nakoukla do Extraligy žen, Renata Ondra Bestrová. Renča se dnes mimo jiné rozpovídala o aktuální situaci ženského florbalu v Prostějově nebo o svém raritním působení v mužském týmu.
Ahoj Reni, v jaké náladě jsem Tě zastihl na tento rozhovor a jak hodnotíš aktuální nelehkou situaci, kdy se nemůže hrát, natož trénovat?
Ahojky Honzíku, zastihl jsi mě ve velmi dobré náladě, ono to ani jinak nejde. Myslím, že nám všem florbal chybí. Chybí nám tréninky, zápasy, kontakt s přáteli. Musíme doufat, že se snad od ledna zase všichni potkáme a budeme moci navázat tam, kde jsme skončili.
Udržuješ se v rámci pauzy v kondici nebo spíše nabíráš síly? A jak nejraději aktuálně trávíš svůj volný čas?
Popravdě, teď je to období jen klidu a relaxu. Nejraději trávím volný čas v blízkosti rodiny a procházkami.
Kdo Tě přivedl k florbalu a jaké byly Tvé úplné začátky s tímto sportem?
K florbalu jsme se přivedly společně s mojí nejlepší kamarádkou Yvonou Dostálovou. Jako malé jsme spolu neustále hrály hokej, tak jsme se pak v pozdějším věku rozhodly pro florbal. Když mi bylo asi 10 let, tak jsem chodila do florbalového kroužku, ale to netrvalo dlouho. V klubu SK K2 Prostějov působím od roku 2010.
V průběhu minulé sezony jsi bojovala s poraněným kotníkem, jsi tedy už stoprocentně v pořádku?
Bohužel jsem si nemyslela, že to bude tak dlouhá rekonvalescence. Možná můžu být ráda, že situace s koronavirem mě udržela více doma a neměla jsem nutkání kotník zatěžovat. Přeci jen, tady není sranda něco podcenit. Popravdě se cítím dobře, ale musím se přiznat, že kotník od natažených vazů neměl zase takovou zátěž. Kolo a horskou turistiku do toho nepočítám, i když lezení po skálách, kdo ví. Kotník jsem si otestovala až v září na prvním turnaji a vydržel, tak snad tomu už tak zůstane.
Na to navazuje má další otázka, společně se spoluhráčkou a kamarádkou Míšou Rullovou jste pro tuto sezónu zvolily hostování v Olomouci, kde to důvěrně znáš z působení v Extralize žen v letech 2014-2016, byla to jasná volba nebo byly v plánu ještě jiné varianty? Plánuješ ještě zabojovat o místo v Extralize?
Původně jsme s Míšou řešily jiné týmy, ale pak se nám ozvala s nabídkou Monča s Jiťou z Olomouce. Nabídka mě potěšila, vždy je příjemné se vracet do prostředí, kde to člověk zná a hlavně zná většinu hráček. S Míšou jsme si zavolaly, řekly si, co od toho očekáváme a co tomu chceme obětovat. Obě to teď máme nastavené úplně stejně, tak jsme naše podmínky předaly Olomouci a ta souhlasila se spoluprací. Bojovat o místo v extralize? Už ne. Působení v extralize bylo fajn, ale přeci jen, ten čas, který tomu musíte obětovat je až příliš velký. Tréninky 3x až 4x týdně, většinou celodenní cestování na zápas, mimo domácích utkání samozřejmě, a do toho práce, trénování dětí… Člověk se nezastavil, bylo to opravdu náročné. Navíc florbal už není u mě na prvním místě, mé plány směřují už jinam.
Bystrému oku fanouška nemohlo uniknout, že ženský tým SK K2 nenastoupil do aktuální sezony. Proč jste se tak rozhodly a je v plánu do budoucna ještě vrátit ženský florbal do Prostějova?
Bohužel nenastoupil, bylo to ze strany holek, kdy většina už neměla tolik času, a tak nás zůstalo málo pro přihlášení do ligy. Těžko říct, jestli se ženský florbal v Prostějově obnoví, určitě by to bylo fajn, ale je to běh na dlouhou trať.
Jak hodnotíš uplynulou nedohranou sezonu, ve které jsi jako trenérka a druhá nejlépe bodující hráčka s 27 kanadskými body dovedla svůj tým na solidní 5. místo 2. ligy žen s celkovým ziskem 32 bodů?
Škoda jen, že se sezóna nedohrála, já bych jí teda ani tak nedohrála skrz zmíněný kotník v předešlé otázce, ale myslím si, že holky by se ještě popraly o nějakou tu pozici výše. Tým šlapal skvěle a má na tom velkou zásluhu hlavně Milan Ředina, kterému moc děkuji. Jsem moc ráda, že si mě holky vybraly jako hrající trenérku a společně jsme překonaly i nemožné. Za mě to byla jedna z nejpovedenějších sezón v působení SK K2.
Za mužské týmy SK K2 v historii klubu nastoupily pouze 2 ženy, Ty a již zmíněná Yvona Dostálová, aktuálně hrající v Bulldogs Brno. Poprvé jste nastoupily v sezoně 2010/2011 za mužský A-tým do zápasu proti FbC Playmakers Prostějov B, ve kterém jste obě bodovaly a přispěly k výhře. Následně jsi přidala ještě další dva starty v sezoně 2018/2019 za B-tým, v kterých jsi přidala další 3 body a zároveň si zahrála po boku svého manžela, čemuž říkám rarita. Jak se to celé přihodilo, jak na tyto zápasy vzpomínáš a jak velký je rozdíl mezi mužským a ženským zápasem?
Kluci se nás ptali, jestli si nechceme zkusit mužskou ligu, tak jsme to prostě zkusily. Co si jen z toho pamatuji, bylo fňukání ze strany hostů, a to mě na tom asi nejvíc mrzelo. Zápas byl trochu vyhrocený a nemyslím si, že by nás někdo šetřil. To zápas za mužské béčko byl záživnější. Obzvlášť, když tam hraje manžel. Obrovskou výhodu to ale mělo, ani jeden nechtěl být pozadu v kanadském bodování, takže jsme se navzájem provokovali. Nakonec jsem z toho zápasu vyšla o bod lépe já, tak jsem si manžela pak mohla pěkně vychutnat a trochu ho škádlit, to se vždycky hodí. (smích) Samozřejmě ve sportu jako je florbal se nedá mužský zápas srovnat s tím ženským. Rozdíl je hlavně v rychlosti.
Jaké jsou Tvé nejlepší florbalové vzpomínky a úspěchy?
Mezi určitě největší vzpomínku a velký zážitek považuji právě z působení v extraligové Olomouci. Klub se pokusil 28. 2. 2015 o akci v posledním zápase základní části překonat divácký rekord v návštěvnosti Extraligy žen. Tehdy se to povedlo a divácký rekord byl překonán. Na utkání proti Tatranu Střešovice přišlo celkem 733 diváků. Byl to neskutečný zážitek, zahrát si pod zaplněnými tribunami na sportovní hale UP v Olomouci. Hodně pozitivních vzpomínek mám také z mezinárodních turnajů Czech Open v Praze. Mezi největší úspěch určitě považuji 1.místo v základní části v sezóně 2012/2013 z působení v mateřském oddíle. Jak tak ale přemýšlím, těch vzpomínek je opravdu několik. Ráda vzpomínám na všechny týmy, ve kterých jsem působila a na lidi, se kterými jsem měla tu čest se potkat.
Číslo 26 na Tvém dresu je dílem náhody nebo má pro Tebe speciální význam?
Je to pro mě citová záležitost, už z dob dětství, takže o číslu 26 vám asi více neřeknu, byste mě museli alespoň trochu přemlouvat. (smích) Ale ať nejste smutní, tak prozradím jen to, že ho nosil jeden hokejista z Prostějova.
Děkuji za rozhovor a přeji vše nejlepší jak ve florbalovém, tak v osobním životě.
Děkuji, že jsem se mohla zúčastnit tvého interview. Přeji všem pevné nervy v téhle nelehké situaci, snad to společně všechno zvládneme a brzy se zase uvidíme. :-)
V době další vynucené pauzy se toho moc neděje, a tak Vám přinášíme další rozhovor z dílny SK K2
Na další turnaj do pěkné haly v Bílovci odjíždíme s vidinou 6 bodů a florbalový bůh říká chichichi …
Soutěž se přehoupla do druhé poloviny a karty byly rozdány jako v populární televizní soutěži 80 let. Desetkrát vyhrajeme a jsme zlaté, jak moc to bude těžké?
Trenérka Renča Ondra Bestrová přemýš...
Jak dál a co zlepšit? To je otázka o zlatého bludišťáka …
Čtvrtá Opava a první Vítkovice - to byla výzva víkendu. Den před turnajem přicházíme o dvě hráčky do obrany. Nancy i Anet nepustí do hry zdravotní potíže. Takže odjíždíme s jedinou "čistokrevnou&...
Turnaj Ostrava a soupeři Přerov a Frýdek-Místek, takové bylo zadání víkendu. Deset hráček a jedna gólmanka jely vybojovat další body a natáhnout bodovou šnůru. A hned v prvním zápase byla přetržena a ...