SK K2 Sportcentrum - Florbalový klub Prostějov

Hned pod nadpisem vzpomeňme na našeho "návštěvníka" Johnnyho a dejme mu určitě za pravdu, snad ho to již napevno odradí od hrubých urážek na adresu našeho klubu. "Domácí" turnaj by snesl jako jedno velké označení přídomek "divný".

Všechny zápasy by tento aspekt splňovaly do puntíku. Kde ovšem hledat příčiny? Svým způsobem již o nic nešlo, boj o postup je už jasně stanovený a i mnou zmiňovaná Mohelnice z něj již vypadla. Česká Ves a Olomouc si to spolu rozdají o prvního fleka. V Prostějově tak šlo spíše o „sestupový boj“ a karty byly dány jasně. Jenže míček je kulatý a Litovel se výhrou nad domácími Playmakery vrátila na dostřel. Všechny zápasy byly velmi vyrovnané, dvě remízy, výhra o gól a o dvě branky a jen naše trošku větší výhra. Bohužel všechny zápasy oproti předešlým turnajům zdobil jeden zásadní fakt. Všeobecně se zapomnělo na pravidlo 605. 1. o přestupcích vedoucích k dvouminutovému vyloučení na trestnou lavici a ten zní: „Pokud hráč, ve snaze získat takto značnou výhody nebo bez možnosti dosažení míče, zasáhne, blokuje, zvedne, drží nebo kopne do soupeře nebo soupeřovy hokejky“. Zvýraznil bych bez možnosti dosažení míče a slovo zasáhne. Nedělo se tak a florbal dnes dostal pěkně na frak na všech frontách zásluhou všech aktérů bez výjimky. A to bylo k vidění několik zlomených hokejek, výstavní vlastňáky i adaptace hokeje do florbalu.

PV – Přerov C 5:7 (3x Navrátil, Skopal, Kratochvíl)

Sokolí letka z Přerova hraje všechny své zápasy s velkou noblesou. Nic je také netlačí. Nikam postoupit nemohou, spadnout též ne a mají čistou hlavu. A nejen to, mají i druhý nejproduktivnější útok soutěže a naše druhá nejlepší obrana dostala za vyučenou. Sedm branek jsme nedostali ani nepamatuji, naposledy právě od nich tři roky zpět. Po průvodní oťukávané to bylo 1:1, jenže pak soupeř odskočil na 1:4. Stačilo málo, aby Pavel Vrba aka Vrbis se dostal do koncovky, a  spoluhráči jej následovali. Jenomže, světe div se, haluze a vlastňáky nepadaly jen do naší branky, ale i do té sokolí a my najednou vedli 5:4. Přetahovaná bez systému s hrou na náhodu dosáhla svého vrcholu, když opět Přerov otáčí na 7:5. Nedáš dostaneš platilo do puntíku, jsme poraženi, ale úsek od poloviny druhé třetiny do půlky té třetí byl z naší strany letos tím nejlepším. Škoda stažení hry na dvě pětky, jako trenér to beru na sebe, ale z mého pohledu hráči Pírek a Trnečka až přespříliš chybovali.

PV – Litovel 7:3 (2x Sedláček, Drozd, Trnečka, Zajíček, Jančík, Navrátil)

První třetina pro nás nezačala dobře a celkově ani obranné dvojici Opálka – Skopal zápas vyloženě do defenzivy nesednul a my prohráváme 0:1. Rychle jsme se vzpamatovali a za svou aktivitu jsme byli odvděčeni třemi brankami v rychlém sledu. Ve druhé třetině jsme tempo hry vystupňovali, ale šance spíše jen zahazovali vedle branky, nad, či totálně zazdili. Dvě branky na naší straně, jedna na straně soupeře, kdy udělal z celé naší pětky obránce hostů kužele na slalom. V třetím dějství jsme hráli řadu přesilovek, protože soupeř vcelku logicky již nestíhal a často fauloval (slovo často však nekopíruje i častá vyloučení). Soupeři se zase z ničeho podařilo snížit na rozdíl dvou branek, ale rozjetý stoj našeho týmu již nezastavil. V závěru se prosadil dvakrát Sedláček a zisk tří bodů byl na světě.

Do turnaje jsme vstupovali zřejmě v historicky nejsilnější sestavě. Nikdo nebyl zraněný či neabsentoval a kromě zařazení dalšího juniora do sestavy jsou v záloze stále dva až tři hráči z mládeže, kteří mají svůj potenciál. Velmi kvalitní nasazení a rychlé střídání nyní musíme obohatit o prvek taktický. Cílem střídání není vsítit za každou cenu branku, ale soupeře dostat pod tlak, aktivně jej napadat, donutit jej k chybám, hrát co nejvíce na míčku a nebát se koncovky. Nyní se na to zaměříme se snahou eliminovat „nevynucené chyby“. Z pohledu zisku bodů je turnaj hodnocen poloúspěšně, s ohledem do budoucna byl velmi přínosný a zdařilý, neboť hra na tři útoky nám svědčila.

| 07. 02. 2010 22:08 | autor: Kroupa Jiří |